Open main menu

Translation requests/WQ/2/Cs:

For a description and discussion of the newsletter, see Wikimedia Newsletter.
To translate this newsletter, see Translation requests/WQ/2.


Vítejte
Vítejte
Zakladatel
Zakladatel
Oznámení
Oznámení
Projekty
Projekty
Rozhovor
Rozhovor
Tisk
Tisk
Svět
Svět
Závěrečné poznámky
Závěrečné poznámky

1Edit

Logo společnosti Wikimedia Foundation





Wikimedia Quarto

Blue Edition Leden 2005



ar | cs | da | de | en | es | fi | fr | he | hu | it | ja | kn | ko | nl | no | pl | pt | ru | sv | zh-cn | zh-tw
Simple || Updates || more... edit

Dozorčí rada

Jimmy Wales, Zakladatel
Angela Beesley
Michael Davis
Florence Nibart-Devouard
Tim Shell
 

pohlédni sem
Zaměstnanci

Šéfredaktor
  Samuel Klein
Výkonný editor
  Florence Nibart-Devouard
Koordinátor překladů
  Aphaia
Návrh obálky
  Zanimum
Kompozice
  Mats Halldin


Přispívající pisatelé
+/- Angela, Anthere, Aphaia, Electric goat, Elian, James Day, Jimbo, M7, Daniel Mayer, MilchFlasche, David Monniaux, Nicholas Moreau, notafish, Oscar, Richy, Riorio, Ryo, Sj, Theodoranian, Tomos

Přispívající korektoři
+/- Alno, Arnomane, KMT, Li-sung, Miya, NJT, Ruth Ifcher, Petr Kovar, Patrice Létourneau, Fruggo.

Přispívající překladatelé
+/- ACrush, Ajvol, AlNo, Ananda, AndreasPraefcke, Aphaia, Ascánder, Bdk, Carbuncle, Céréales Killer, Der Mechatroniker, Didup, Electric goat, Fire, Foeke, Formulax, Fruggo, Guenny, Gunnar Eberlein, Henrique Scherer, Jackjeff, JB82, kocio, Kzhr, Louisana, Meanos, M-Falcon, MichaelDiederich, Mikez, Morita42, Mountain, notafish, Paddy, P-e.Nataf, ~Pyb, Vincent Ramos, rdb, Robert, RuM, Sabine Cretella, Shizhao, Sbisolo, Snowdog, Telcontar, Tietew, Tokyoahead, Tomos, TOR, Sebastian Witt, zenzizi.

Páv

   Vítejte u druhého bulletinu nadace Wikimedia. Uvnitř najdete zprávy o minulých a budoucích událostech, články o posledních iniciativách nadace, myšlenky a aktivity naší dozorčí rady a našeho zakladatele, Jimmyho Walese. Najdete také poslední zprávy z projektů komunity, postřehy z tvůrčí práce a myšlenky Larryho Lessiga.

    Tento podzim se projekty Wikimedie velmi zviditelnily díky zdvojnásobení naší serverové infrastruktury a šířky pásma, vynikajícímu přijetí tiskového prohlášení o miliónu článků a stoupající pozornosti věnované Wikipedii v rozšiřujícím se okruhu konferencí a dobročinných snah o změnu světa.

    Množství aktivních projektů se poslední dobou rozšiřuje, jak dokládají informace z Wikicommons, Wikispecies a Wikinews. V nadcházejících měsících připravujeme velkou srpnovou konferenci v německém Frankfurtu, jak se můžete dočíst v kapitole Wikimania na straně 6.

    Děkujeme mnoha skutečně báječným lidem: autorům, umělcům, designérům a překladatelům, kteří umožnili vydání této publikace.

--redakční tým WQ

 



Papillon déroulé 2.png
Obsah


Obálka: Londýnská radnice v noci

Vítejte, Obsah . . . . . . 1
Dopis od Zakladatele a Rady . . . . . . 2
Čtvrtletní zprávy . . . . . . 3
Zprávy z projektů . . . . . . 4
Poznámky z poboček
Rozhovor s Larry Lessigem
    o kolektivních právech a Wikipedii
. . . . . . 5
V médiích . . . . . . 6
Mezinárodní poznámky, Galerie . . . . . . 7
Závěrečné poznámky, Mailbox, Komentáře . . . . . . 8



2Edit

Dopis zakladatele

 


Jimbo Wales

Tento rok byl pro Wikimedii velmi vzrušující, a v příštím roce nás toho čeká ještě mnohem víc!

Už mi to připadá jako dávno v minulosti, co jsme zůstali na tři dny takřka úplně odříznuti od sítě, protože jsme měli 3 servery a dva z nich se zhroutily kvůli problémům s pevnými disky a základní deskou. Přesto to bylo jen minulý rok touhle dobou. Dnes máme 40 serverů a další jsou na cestě.

V tomto roce jsme se tak trochu obávali okamžiku, kdy nám bude věnován hlavní článek v počítačovém zpravodajství Slashdotu, protože jsme se nebyli schopni úspěšně vypořádat s nárůstem provozu... a stali jsme se dalším webem, který těžce zaznamenal, že byl 'slashdotován'.

Náš růst se však nezpomalil, ale naopak zrychloval. Udělali jsme něco nevídaného a široce inspirovali lidi svými prvními představami, jaký by měl Internet být: lidé sdílející znalosti, poskytující je volně dále, pracující společně na vytváření nástrojů, které potřebují, aby změnili svět k lepšímu.

Nikdo není schopen přesně říci, co nám nový rok přinese, někteří z našich vývojářů však předpokládají, že jestliže budeme pokračovat v nastoupeném tempu růstu, budeme na konci roku patřit mezi 100 nebo dokonce 50 největších webů a budeme potřebovat stovky serverů. Takový růst by byl úžasný pro každého, pro nás ale ještě více tím, jak jsme ho dosáhli: způsobem, který si nikdo ani nedokázal představit... tisíce dobrovolníků spolupracujících volným a tak trochu anarchistickým stylem na něčem, čemu opravdu věří.

Jak uřídíme tento růst? Stejným způsobem, jakým jsme řídili věci v minulosti: opatrným a starostlivým rozvažováním, jakým nacházíme ty nejlepší myšlenky z jakéhokoliv zdroje. Musíme identifikovat oblasti, ve kterých potřebujeme nejvíce pomoci, a aktivně tuto pomoc hledat.

Například nároky na vývojářský čas jsou stále značnější a tak potřebujeme nabrat a udržet si nové vývojáře, což může být obtížnější, než získat nové autory, neboť vývojáři se musí naučit mnohem více než dosáhnou maximální produktivity. Na druhou stranu víme, že určité oblasti ve Wikipedii jsou oblíbenější než jiné, takže je třeba se zamyslet nad tím, jak přitáhnout autory, kteří se zabývají odlišnými tématy, než členové naší současné komunity.

Prosím každého, aby se u příležitosti Nového roku zamyslel, jak tento růst řídit a zvláště kde hledat pomoc, kterou potřebujeme. Pokud každý aktivní dobrovolník půjde a najde jen jednoho člověka, který přinese něco nového pro naši komunitu, naše schopnost růstu se při stálé údržbě a vylepšování prudce zvýší.


Dopis rady
Strelitzia

Rok 2004 byl skvělý nejen z důvodů naznačených Jimmy Walesem, ale stejně tak dobře i z jiných. Minulý rok byl především dalším krokem vývoje k internacionalizaci.

Rok 2004 byl charakterizován fenomenální mírou nárůstu projektů v jiných jazycích než angličtina. Během roku celkový počet článků v jiných jazycích přesáhl počet článků v anglické Wikipedii. Instalace mnohojazyčného portálu na http://www.wikipedia.org po dvou letech diskusí jen zdůraznila tuto mezinárodní tvář projektu.

Mnoho místních komunit se nyní sepjalo pevnými pouty a pracuje autonomně, místo aby kopírovalo činnost anglické komunity. Nebo ještě lépe, stalo se zdrojem inspirace pro další projekty. Se zvláštním překvapením zaznamenáváme počet skvělých iniciativ zrozených v místních komunitách, jako například publikování ve formě CD nebo iniciativy zaměřené na posilování spolupráce mezi projekty: projekt Merry Christmas (Veselé Vánoce), Translation of the Week (Překlad týdne) a naposledy také International Writing Contest. Aby tyto iniciativy snadněji vešly ve známost, jsou popsány také v této publikaci.

Loňský rok se také nesl ve znaku osobního setkávání wikipedistů ve městech mnoha zemí, přinejmenším v Evropě a Asii, například v Paříži, Berlíně, Mnichově, Rotterdamu, Londýně, TajPeji, abychom vyjmenovali alespoň několik. Existence takto aktivních komunit je živým důkazem globálního vývoje našich projektů.

Nicméně občas se ukazuje, že komunikace mezi různými komunitami je stále obtížná. Uvážíme-li rozmanitost jazyků používaných wikipedisty, tak to ani nepřekvapuje. Tento rok bylo věnováno mnoho úsilí k výraznějšímu ovlivňování komunit navzájem, směrem k přívětivějšímu meta-webu, http://meta.wikimedia.org, otevřenému všem komunitám, směrem k překladu klíčových stránek na metě a jiných webech a směrem k širšímu zvažování všech názorů.

Publikace jako je Quarto byla před rokem nejprve jednojazyčná nebo přinejlepším dvoujazyčná. Nyní se překládá do mnoha jazyků.

Mezinárodní stránka našich projektů je viditelná také v jejich správě a právních aspektech, ať ve už vytvoření nadace zaměřené na podporu růstu a vývoje všech našich projektů, nebo ve zvolení dvou členů dozorčí rady reprezentující wikipedisty – obě ženy, což, jak mě nikdy neunaví říkat, je v oblasti administrativy velmi vzácné. Tento rok také zaznamenal vznik dvou místních sdružení, jednoho v Německu a jednoho ve Francii a přípravu dalších právních struktur.

V krátkosti – před třemi roky jsem se zapojila do malého anglickojazyčného projektu, umístěného na http://www.wikipedia.com, vlastněného neznámým americkým provozovatelem. Byl to senzační projekt, jediné, co mi mohlo vadit, byla jeho jednojazyčná orientace. Dnes jsme zapojeni do komplexního celosvětového projektu zaštítěného neziskovou organizací.


Věřím, že v roce 2005 na jedné straně uspějeme ve zvýšení počtu přispěvovatelů v jazycích s malým počtem wikipedistů (takových jako je arabská), i díky externí spolupráci, pokud to bude nezbytné. Na druhé straně doufám, že se staneme skutečným zdrojem pro potencionální čtenáře ze zemí se slabou technologickou infrastrukturou, kde není přístup k Internetu.

Nikdo z nás, kdo tento text čteme, netrpí nedostatečným přístupem k informacím; ba právě naopak, topíme se v moři informací přenášeném televizí, rádiem, novinami, Internetem... naším problémem je spíše filtrování informací a získávání spolehlivých informací. Naproti tomu většina lidstva nemá přístup k těmto informačním zdrojům a potřebuje pomoc. Musíme zabránit zvětšování propasti mezi těmi, kdo mají přístup, a těmi, kdo nemají přístup k informacím!


Anthere

Mezinárodní aspekt našich projektů je důležitý! Je důležitý, protože naším cílem je přinášet informace tolika lidem, kolika je to možné. Svobodný přístup a volná redistribuce jsou důležité. Ale oslovování čtenářů v jejich vlastním jazyce je stejně tak podstatné a účast pisatelů ze všech kultur je důležitá při dosahování neutrality a vyváženého pohledu.

Nakonec, pro nás všechny je zde ještě nedoufaná šance, že nalezneme muže a ženy ze všech zemí, kteří uváží vzájemnou podobnost a rozdíly a pokusí se žít spolu, v toleranci a respektu k těmto rozdílům. V mnoha zemích jsou tyto rozdíly usměrňovány výbuchy granátů, aby byli jejich nositelé zticha. Nemáme jinou možnost než hledat konsenzus. Máme jen slova a musíme je využívat.


--Anthere / Florence Devouard


Pokud máte otázky nebo komentáře, rádi je uslyšíme. Můžete nás kontaktovat na našich diskusních stránkách (podívejte se na [1]) nebo pomocí emailu: board (at) wikimedia.org.



3Edit

Čtvrtletní zprávy

Perský astroláb
Správa

Kde můžu najít informace o nadaci Wikimedia?

Současné informace o Wikimedia Foundation lze nalézt v našem čtvrtletním časopise, na vyhrazeném mailing listu ([2]), na Wikimedia Meta-wiki ([3]) a na webu nadace ([4]). Na začátku podzimu web nadace prošel velmi aktivním vývojem: většina stránek byla od základu přepracována a většina z přepracovaných stránek byla přeložena do 10 jazyků. Nyní zde pracuje 38 editorů, rodilých mluvčích různých jazyků, zaregistrovaných na webu nadace. Web však v současné době stále není příliš využíván.


Jak komunikuje dozorčí rada?

Dominoes sml.JPG
Aktivity rady jsou zaznamenány na Wikimedia Meta-wiki ([5]) a na webu nadace Wikimedia ([6]). Komunikace probíhá přes e-mail, jakož i přes foundation-l mailing list, který je otevřen veřejnosti a veřejně archivován. Členové rady se také často vyskytují na #Wikimedia IRC kanálu na freenode ([7]).

Pro jakýkoliv dotaz lze použít také hlavní adresu, board(at)wikimedia.org. Buďte si však prosím vědomi toho, že tato adresa už není privátní. Všechny maily jsou přesměrovány do lístkového systému OTRS ([8]) a mohou být zodpovězeny členem rady nebo některým z důvěryhodných editorů. OTRS obsluhuje i adresu k informování o německé místní pobočce a stejně tak adresu pro žádosti o informační přehledy v angličtině a v němčině.

Nakonec, protože Jimbo, Angela a Anthere jsou odvážní průzkumníci, všichni si založili vlastní blogy. Angelin blog je nejbohatší ([9]) na informace o Wikipedii. Pokud chcete informace o posledních rysech wikipedie nebo cokoliv vztahující se k vyhledávání ve wiki, prosím, přečtěte si jej. Jimbo ([10]) se chopil příležitosti vyprávět o svobodném software (také v angličtině), zatímco Anthere ([11] ve francouzštině) se rozhodla použít svůj blog na vyjádření svobodných názorů a zaměřila se na zviditelňování Wikimedia projektů ve francouzsky mluvícím světě (především v naději, že ovlivní i africký svět, kde se francouzštinou hodně mluví).


Zaznamenává a zveřejňuje někde rada informace o svých aktivitách?

V prosinci proběhlo několik schůzí členů rady.

Rada také využila vhodných okamžiků k osobním setkáním při několika málo příležitostech: v listopadu v Rotterdamu, následující den po setkání wikipedistů; a v New Yorku, před OSI setkáním. Probralo se několik témat včetně plánů na budoucí jednání, zda se má nadace Wikimedia angažovat v právní politice, jak by se měly místní pobočky podílet na aktivitách WMF, a proběhla také volná diskuse, čím by se měla rada stát v budoucnu. Všechna tato témata bylo jednodušší diskutovat v obývacím pokoji studentské ubytovny než po IRC nebo e-mailu.


Život s radou

Michael a Tim v tomto čtvrtletí nebyli příliš aktivní, ačkoliv Michael pomáhal s finančními úvahami po posledním zajišťování finančních zdrojů.
Pro Angelu, Jimba a Anthere byly poslední měsíce velmi náročné, složené z mnoha uspořádaných setkání wikipedistů (podívejte se na Zprávy ze setkání) a rozhovorů pro časopisy, webové stránky a radiostanice, kterých se zúčastňovali všichni členové rady. Wikipedia se stává známou a náš projekt přitahuje množství pozornosti.

Jimbo a Angela strávili 2 týdny v BBC (podívejte se na článek tomu zvlášť věnovaný), zatímco Anthere se stěhovala do nového domu se spoustou místností a zahradou, ale po několik týdnů bez telefonní linky a internetu. Anthere zůstala v kontaktu a aktivní díky internetovému připojení v práci a občasným návštěvám počítačové laboratoře místní univerzity, neměla však příležitost uspokojit svůj skutečný wikipediholismus ani komunikovat přes IRC.
Anthere ocenila podporu během jejích nucených prázdnin a navrhuje všem wikiholikům použít náplast, kterou jí poslali hlemýždí poštou Ryo a notafish.

Jak se stát členem nadace?

Některá rozhodnutí byla učiněna s ohledem na členy ([12]). Názor rady na členství se změnil po úvahách a diskusích s redaktory.
Prvotní představou bylo, že velká část příjmu pro podporu projektu by měla pocházet z výběru členských poplatků, takže prvotní úvahy nastavily členské příspěvky dost vysoko (asi 100 dolarů). Někteří členové rady a mnoho redaktorů však nebyli spokojeni s tak vysokými částkami a navíc brzy začalo být zřejmé, že by většina příjmů nadace měla pocházet z jiných zdrojů. Další diskuse vedly ke snížení poplatku pro nové členy na 36 dolarů (neredaktoři) a 12 dolarů (zlevněné).

Navíc následné diskuse s Jamesdayem a Kate vedly ke změně dobrovolného členského statusu pro redaktory z automatického na volitelné.

Technickému vývoji členského systému bude dohlížet v následujících týdnech Tim Starling.


Jsou vývojáři v současné době placeni?

V červenci 2004 se vývojáři zhlédli v možnosti výplatního systému pro vývojářské úkoly, což vedlo radu k vyzkoušení systému plateb a jiných odměn pro vývojáře, kteří se rozhodli pracovat na jednotlivých úkolech. Navrhli jsme čtyřměsíční zkušební běh než se ohlédneme zpět a zvážíme přínosy systému.

V posledních třech měsících navrhla rada jeden úkol vztahující se k vývoji členského systému (úkol, který byl ústředním předmětem zájmu celé nadace, takže bylo nepravděpodobné, že by se stal kontroverzním). Více než dva měsíce po návrhu udělal Tim Starling nabídku, která byla na konci listopadu přijata. Požadované vlastnosti budou vyvinuty proti jisté sumě peněz na konci roku 2004 nebo na počátku roku 2005.

Žádnou další nabídku rada neučinila; jeden návrh učinil jeden z vývojářů, byl však zamítnut.

To naznačuje, že perspektiva platby za úkol náš vývojářský tým nijak silně nemotivuje. Detaily zkušebního provozu jsou dostupné na [13]. Vyzýváme všechny přispěvatele Wikimedia, aby jej zkusili po jeho ukončení zhodnotit.

Více o tomto tématu je možno nalézt v dopisu zakladatele.


Jak je to s doménovými jmény?

Jason at Bomis má úplný list doménových jmen ([14]), které jsou v současné době zaregistrovány naší nadací. Některé domény v jiných zemích vlastní jiní lidé; například GerardM se stará o několik .nl doménových jmen. Francouzské doménové jméno www.wikipedia.fr si na podzim 2004 přivlastnil cybersquatter. Francouzští wikipedisté se rozhodli nedělat prozatím nic a cybersquatter laskavě sám přesměroval doménu do patřičné wikipedie. Na rozdíl od toho na ruské doméně www.wikipedia.ru chce naneštěstí její cybersquatter vydělat peníze.

V dalším čtvrtletí budou učiněna rozhodnutí, které další domény zaregistrovat. Mnoho redaktorů by si přálo, aby v jejich zemi byly koupeny domény od všech projektů; bohužel cena nákupu tak velkého množství jmen je příliš velká, než aby bylo toto řešení dlouhodobě udržitelné. Doufáme, že registrace ochranných známek pomůže tento problém zmírnit.


Soukromí ve Wikimedia projektech

Jak bylo požadováno několika redaktory, dlouhodobé prohlášení o soukromí je v současné době v přípravě a bude dokončeno a přeloženo během prvního čtvrtletí roku 2005. Prosím neváhejte přispět komentářem ([15]).


Místní pobočky

Anthere se zapojila do vytvoření francouzské pobočky, Wikimédia France (podívejte se na detailní zprávu), a je nyní částí rady. Nyní máme dvě místní pobočky, každá založená ve velmi odlišném právním prostředí, což zvýrazňuje rozdíly v jejich možnostech. Francouzská pobočka je právním zastoupením Wikimedia Foundation Inc. ve Francii. Francouzská a německá pobočka mají společné, že obě zaštiťují spíše zemi než jazyk (i když si obě přejí rozšířit aktivitu mimo hranice svých příslušných zemí).

V některých dalších projektech bylo v posledních měsících také diskutováno vytvoření místních poboček, zvláště v holandské a italské wikipedii. Někteří redaktoři se zajímají o vytvoření poboček založených spíše na jazycích než národech nebo dokonce o vytvoření evropské pobočky.


Wikimedia Foundation Inc. a politická angažovanost

Během podzimu proběhly diskuse o politické angažovanosti nadace a její lokální pobočky Wikimédia France. Rada by ráda vyjádřila, že není přáním nadace Wikimedia obecně podporovat politický aktivismus a zvláště, že politický aktivismus není v žádném přímém vztahu s naší aktivitou. Každé zapojení, jako například podpis petice, by mělo být pečlivě zváženo a uskutečněno pouze v případě široké podpory komunity.


Budoucnost rady

Během podzimu diskutovala rada o zapojení místních poboček a vůbec o své budoucnosti. Vůči místním pobočkám je rada otevřená k jakékoliv diskusi nebo návrhům jejich členů. Prosím reagujte v podstatných otázkách.

Anthere, Angela a Jimbo se shodli na tom, že současná situace v radě samé je těžko udržitelná. Aktivita rady je zásadně určena péčí tří lidí, přitom však potřebuje silný vliv ostatních wikipedistů, aby mohla být dobře směrována. Bylo navrženo, že velikost rady nebo přinejmenším počet jejích aktivních členů se musí zvýšit.  


Berlínské setkání


Spolupráce

Angela a Jimbo v BBC

Během listopadu 2004 pracovali Angela a Jimmy dva týdny pro BBC v Londýně. Pro oba to bylo zajímavé období a jak se zdá vše proběhlo dobře, protože byli znovu pozváni na zatím neurčený termín v budoucnu. Někteří zaměstnanci BBC v té době dokonce za účelem setkání schválně přijeli do Londýna. Své a Jimmyho zkušenosti popsala Angela dále v tomto bulletinu (podívejte se na Závěrečné poznámky, strana 8).


Lost Oasis a hosting

Wikimedia využila nabídky web hostingu zdarma od provozovatele ve Francii Lost Oasis, kde byly nedávno instalovány tři nové squid servery.
Máme také jiné nabídky volného web hostingu především z období, kdy se dělaly krizové plány před prvním floridským hurikánem na konci srpna.


Mandrakesoft DVD

K našemu velkému zklamání bylo společné vydání dvoujazyčné anglické a francouzské Wikipedie s nadcházející verzí Mandrake Linuxu Mandrakesoftem zamítnuto.

Dlouho opožděná intenzívní práce s označením obrázků a katalogizací při přípravě těchto publikací přinesla výrazné zvýšení kvality v dotčených Wikipedia projektech. Prosím pomozte v tomto úsilí na [16].  

Komunita

Komunita a Wikipedie v Berlíně

Podzimní setkání wikipedistů

  • Tokijské setkání 8. listopadu a setkání v Nagoji 10. listopadu.
  • Listopadové setkání v Berlíně ([17])
  • Setkání v Rotterdamu v listopadu. Podívejte se na zprávu a obrázky
  • Setkání v Bolzanu 27. listopadu (italské a německé). Podívejte se na kapitolu o mezinárodních setkáních.
  • Listopadové setkání v Londýně
  • Setkání v New Yorku 12. prosince. Zpráva a obrázky
  • Setkání v Tajpeji (4. prosince), podívejte se na kapitolu o mezinárodních setkáních.
  • Pekingské setkání ([18])
  • Prosincové setkání v Berlíně. ([19]]). Podívejte se na kapitolu o mezinárodních setkáních.

Wikimania 2005: První mezinárodní konference nadace Wikimedia ([20]) je plánovaná konference pro všechny uživatele projektů Wikimedia (od 4. srpna 2005 do 8. srpna 2005). Další informace najdete v kapitole o mezinárodních setkáních.  

Finance

Naším finančním ředitelem je Daniel Mayer. Odpovídá spolu s dozorujícím Michaelem Davisem za naše peněžní prostředky. Především má na starosti vedení našeho rozpočtu a bilanci našich účetních knih.

Dary a zajišťování peněžních zdrojů

Dvoutýdenní příspěvková kampaň v září 2004 přinesla 60 000 USD, o něco více, než původně uvažovaných 50 000 USD. Asi 10 % těchto příspěvků bylo přímo směrováno německé pobočce. Tyto rezervy vystačily projektu na celý podzim.

Příspěvky od ledna do srpna tvořily v průměru 200 USD denně.

Při současné míře výdajů na šířku pásma a na hardware stačí pouze na udržování webu v činnosti a růst na čtyři měsíce. Další kampaň na získávání financí je plánována na počátek února 2005. Ještě před počátek kampaně (na konec ledna 2005) je plánováno otevřené zasedání za účelem diskuse, jak jinak můžeme podpořit dlouhodobý růst projektů.

Schválený rozpočet na 4. čtvrtletí (ač byl poměrně štědrý, celkové výdaje za tento kvartál však příliš nepřesáhly 50 000 USD, částečně díky několika nepeněžním dotacím) lze vidět zde: [21].

Další formální přehled rozpočtu, včetně detailního rozpisu darů z poslední kampaně, bude dostupný v lednu.

Odkazy

 

Granty
Granty

Jeden z grantů tohoto podzimu jsme získali dost neočekávaně, když Beck Foundation navrhla, že by se podílela na podpoře projektu Wikijunior. Byli ochotní dát Wikimedii grant 10 000 USD na vytvoření obsahu pro dětské knihy krátkého encyklopedického stylu, zabývající se jednotlivými tématy. Současný plán počítá s vytvořením obsahu pro 48stránkovou tištěnou knížku o zeměpise, zvířatech a astronomii. Další detaily lze získat přímo u Wikijunior a přidružených Wikibooks projektů nebo ve zvláštní kapitole o projektech v tomto bulletinu.

V lednu 2005 jsme obdrželi 40 000 $ od Lounsbery Foundation. Podmínky grantu ukládají použít tyto prostředky následujícími způsoby: 1) na pokrytí běžných denních výdajů, 2) na odstartování našeho nového projektu Wikispecies a 3) na pokračující zlepšování našich existujících projektů.

Děkujeme mnohokrát za důvěru, kterou v nás obě nadace vložily.

Během prosince se v New Yorku uskutečnilo také důležité setkání s představiteli Open Society Institute Information Project. Pozvali dozorčí radu Wikimedia, aby se k nim připojila na část jejich výročního setkání rady a zajímali se o to, jak pomoci Wikipedii expandovat do klíčových jazyků a do rozvojového světa. Nic konkrétního nebylo dohodnuto, nápady, jak jednotlivými projekty vytvořit lepší obsah v arabštině nebo jak zvětšit množství přispěvatelů z afrických zemí, by však byly zvláště vítané.  

Technický vývoj
Technický vývoj

Většinu následující zprávy napsal Jamesem Dayem; část o pařížských serverech pochází od Davida Monniaux.
Informace o našich serverech lze nalézt kdykoliv na [22]. Vývojářská aktivita se soustřeďuje do dvou hlavních směrů: údržba serverů a vývoj softwaru MediaWiki, který je používán i pro mnoho aplikací mimo nadaci Wikimedia. Mnoho vývojářů (ačkoliv ne všichni, záleželo na jejich volbě) je uvedeno zde. Jejich úsilí můžeme ocenit poděkováním nebo finanční podporou. Děkujeme Vám!
Až dosud pracovali všichni vývojáři zdarma, ale to by se mohlo v budoucnu změnit, abychom podpořili náš úžasný růst.

Instalace Squid cache serverů ve FranciiEdit

Servery v clusteru poblíž Paříže.
Naše jsou tři uprostřed:
(odshora dolů: bleuenn, chloe, ennael.)

Dne 18. prosince 2004 jsme instalovali 3 darované servery v kolokačním centru v Aubervilliers na předměstí Paříže. Na žádost dárce se nazývají bleuenn, chloe a ennael. Z technického hlediska jde o HP sa1100 1U servery osazené 640 MB RAM, 20GB ATA hard disky a 600MHz procesory Celeron.

Tyto stroje jsou vybaveny Squid cacheovacím softwarem. Vyzkoušíme na nich postup pro připojování cacheovacích serverů blíže u uživatelů, aby se snížila reakční doba. Uživatelé ve Francii připojení přes DSL se k nim mohou připojit s reakční dobou 30 ms, zatímco když se připojují přímo na hlavní cluster Wikimedie na Floridě, trvá to 140 ms. Naší představou je, že budou-li se uživatelé z různých částí Evropy připojovat přes Squid cache ve Francii, zrychlí to všem uživatelům asi o desetinu sekundy přístup k multimediálnímu obsahu a stejně tak přístup ke stránkovému obsahu anonymním uživatelům. Přihlášení uživatelé z toho nebudou mít takový užitek, protože stránky se pro ně generují pro každého zvlášť a neukládají se do cache pro další uživatele. Pokud stránka není ve Squid cache nebo pokud je určena pro přihlášeného uživatele, musí Apache web servery strávit tvorbou stránky 0,2 až 3 sekundy, někdy i více, a to nepočítáme čas spotřebovaný databázovým dotazem. Dotazy do databáze trvají jen 0,05 sekundy pro jednoduché žádosti, mohou však dosáhnout mnoho sekund pro kategorie nebo až 100 sekund u zobrazení velkého množství sledovaných stránek.

datové centrum Telecity

Squid cache byly aktivovány na začátku ledna 2005, poté následovalo období testů. Od 31. ledna stroje cacheují anglický, francouzský a multimediální obsah pro Belgii, Francii, Lucembursko, Švýcarsko a Velkou Británii. Systém je stále v experimentální fázi, a proto očekáváme, že se výkonnost cacheování po odladění ještě zvýší. Uvažujeme o instalaci podobných cacheovacích clusterů i v jiných zemích.

Instalace dalších serverů na FloriděEdit

V půli října jsme objednali dva další dvouprocesorové databázové pomocné servery s procesory Opteron, 6 disky v RAID 0 a 4 GB RAM, a dalších pět 3GHz/1GB RAM Apache serverů. Zdržení způsobené problémy s kompatibilitou, které musel dodavatel vyřešit před dodáním serverů, ponechalo náš web poddimenzovaný z hlediska databázového výkonu; až do začátku prosince musely být vyhledávací funkce dočasně vypnuty.

V listopadu 2004 selhalo pět našich web serverů, z toho čtyři s velkou kapacitou RAM (operační paměti), užívané pro Memcached nebo Squid cacheování. Wiki byly proto občas velmi pomalé.

Na začátku prosince bylo objednáno pět dalších 3GHz/3GB RAM serverů. Čtyři z nich budou zajišťovat Squid a Memcached služby jako vylepšená náhrada za pokažené stroje, dokud nebudou opraveny. Jeden stroj se SATA disky v RAID 0 bude využit jako testovací základna, abychom viděli, jaké zatížení zvládnou i tyto levnější databázové servery, další případnou možností využití je pomocný záložní databázový server, na kterém bude běžet také Apache. Tyto stroje jsou vybaveny novým vylepšením pro vzdálené monitorování napájení a stavu základní desky za 60 USD navíc. Tuto volbu jsme do této objednávky dali, abychom mohli porovnat efektivitu vzdáleného monitorování základních desek pomocí zvláštního kabelu a omezenějších monitorovacích nástrojů. Monitorování napájení a stavu zařízení na dálku pomáhá snížit nároky na obsluhu serverovny, což se může projevit snížením nákladů a rychlejší reakcí na krizové situace.

Další objednávka na hlavní databázový server nám dovolí rozdělit databázové servery na dvě skupiny: na hlavní server a dvojici pomocných, kde každá skupina bude zajišťovat asi polovinu aktivity projektu. Stejně tak je plánováno 5 nových Apache serverů na konec tohoto čtvrtletí nebo první dny příštího. Tato objednávka využije zbylých 50 000 USD z poslední příspěvkové kampaně. Rozdělení databázových serverů umožní rozpůlit množství zápisů na disk, které každá skupina musí provádět, takže zbude mnohem více kapacity na čtení z disků, které je potřeba na obsluhu uživatelských požadavků. Očekává se, že rozdělení bude provedeno asi po třech měsících, poté co nový hlavní server prokáže svou spolehlivost několika měsíci služby jako pomocný databázový server.

Zvýšený provoz a konektivitaEdit

Provoz během třetího čtvrtletí postupně vzrůstal z asi 400–500 požadavků za sekundu na začátku na asi 800 za sekundu na konci. Na počátku čtvrtého čtvrtletí rostl ještě dále až často převyšoval 900 požadavků za sekundu s denními špičkami v rozmezí 1000 až 1100 požadavků za sekundu, pak se ustálil asi na 900 a pomalu rostl, asi kvůli návratu dětí do škol, naštěstí pomaleji než doby odezvy a web se tak dostal mezi 100 největších. Využitá šířka pásma rostla z průměrných 32 megabitů za sekundu na začátku kvartálu na asi 43 megabitů za sekundu na konci. Typická denní špička činila asi 65–75 megabitů za sekundu a někdy nakrátko dosáhla hranice 100 megabitů za sekundu, jaké vůbec jedna ethernetová přípojka může dosáhnout. Dočasně jsme použili dvojici 100 megabitových přípojek a nakonec dojednali připojení gigabitovým optickým vláknem a objednali nezbytné součásti.  

Projekty

Ballon2.jpg

Wikimedia zahrnuje tyto projekty:

Memorial Wiki v současné době věnuje jen asi 200 stránek vzpomínce na 11. září 2001 a není skutečným projektem.

Pravidla pro nové projekty
Vzhledem k množení nových projektů a k polemikám ohledně vytvoření wikispecies byla pro zakládání nových projektů ustavena procedura Pravidla nových projektů. Wikinews byly prvním projektem, který tuto proceduru splnil, což zahrnovalo podrobný popis projektu (a jeho překlad do několika jazyků), schvalování hlasováním komunity a závěrečným hlasováním rady Wikimedia Foundation.  

Práce s veřejností

Jimmy Wales poskytuje interview v Rotterdamu

Tento podzim provázelo několik významných událostí: tisková zpráva o milióntém článku, která obletěla svět ve více než deseti jazycích; tisková zpráva o německém Directmedia CD, která se v Německu setkala se širokým zájmem; a konečně odstartování Wikinews, které bylo intenzívně ohlašováno reportéry a pisateli blogů v mnoha jazycích (podívejte se na článek "V médiích" na straně 6).

Během tohoto čtvrtletí bylo možno postřehnout, že několik větších wikipedií mimo anglické začalo mít významné mediální krytí. Například francouzská wikipedie byla předmětem několika velmi dobrých článků, mezi jinými jeden v Liberation ([23]) a jeden velmi kritický v Charlie Hebdo ([24]). 27. listopadu se Anthere zúčastnila interview pro rádio BFM (podívejte se na [25]). Další rádio interview poskytl v lednu Yann ([26]).

Zajímate-li se o citáty z článků o nás, podívejte se na sekci "V médiích" na straně 6.

Angela Beesley

Angela také poskytla rozhovor pro BBC Radio4. Její zpráva:

17. listopadu jsem udělala první rozhlasové interview za Wikipedii. Bylo to pro program You and Yours stanice BBC Radio 4. Když jsem s tím původně souhlasila, neuvědomila jsem si, že půjde o živé vysílání, ale když už bylo po všem, nebylo to tak strašné, jak jsem si představovala, že to může být. Natáčelo se to v BBC Suffolk studiu v Ipswichi, protože studio BBC v Essexu, které je pro mě blíž, mělo v té době zcela vyplněnou kapacitu. Byla jsem vyzvána, abych počkala v „Zelené místnosti“, ale když jsem přišla, nebyla tak působivá, jak zněl její název. Byla to místnost s několika pohovkami, vodou na pití a sbírkou novinových výstřižků o BBC Radio Suffolk. Těsně před začátkem natáčením mě vzali do malého studia a dali nějaká sluchátka, kde jsem mohla slyšet program i redaktora v Manchesteru, který ke mně mluvil.

Bamber Gascoigne v krátkosti nastínil historii encyklopedií a poté byl přehrán záznam rodiny hledající fakta v tradiční encyklopedii v porovnání s použitím webu. Poté začal Michael Schmidt, anglický profesor Institutu vědy a technologie University v Machesteru, vyprávět, jak jeho studenti nyní již mnohem radši používají ke studiu počítače než knihy. Moderátorka Liz Barclay mě požádala, abych stručně vyjádřila, jak Wikipedie pracuje a já začala vysvětlovat, jak může web editovat libovolný návštěvník a jak je vandalismus rychle rozpoznán a následky odstraněny. Barber byl ve studiu v Londýně a vyprávěl o svém webu HistoryWorld. Bamber a Michael oba mínili, že články z Wikipedie by v jistém okamžiku měly být „zastaveny“ a mělo by být zabráněno v jejich dalšímu upravování, ale já jsem navrhla, že namísto trvalého zámku by měla být stabilní verze poskytnuta uživatelům, kteří ji chtějí, zatímco ostatní by měli stále možnost pracovat na živém článku. Tato část programu skončila po 20 minutách uzavřena Barberovou větou „Představa, že tištěné encyklopedie jsou spolehlivé, je nesmysl“.

Poslechněte si program.




4Edit

Zprávy z projektů
Baseball sml.jpg

 

Nové projekty
Mnohokrát se již psalo a hovořilo o projektu Wikinews, který od chvíle, kdy byl v listopadu spuštěn, skoro soutěží o největší obsah napsaný pro jediný projekt. Někteří jej milují, jiní jej nenávidí. Dohromady nabyl asi 200 článků, zároveň s trochu kousavou debatou o pravidlech ve wiki, a pevné jádro 8 až 10 aktivních přispěvatelů. Podívejte se dále na článek věnovaný přímo jemu.

Krátké zprávy z projektů
Podívejte se na vývoj poslední tištěné publikace ve zprávě z projektu Wikijunior.

V lednu 2005 se web Wikipedie změnil na mnohojazyčný portál. Stalo se tak na základě více než dvou let sporadických diskusí o tom, že by se doména www.wikipedia.org měla změnit z prostého přesměrování na anglickou Wikipedii na portál ukazující všechny jazyky Wikipedie mající více než 100 článků.
Anglická Wikipedie byla původně umístěna na www.wikipedia.org (ještě dříve na www.wikipedia.com). Jiné jazyky obdržely domény založené na jejich jazykových kódech podle ISO 639. Anglická Wikipedie byla na odpovídající doménu, en.wikipedia.org, přemístěna v říjnu 2002 a její předcházející domény sloužily pouze k přesměrování uživatelů na správné umístění.
Přesun a vytvoření portálu podporovala dozorčí rada a uvítali jej wikipedisté z ostatních jazyků jako dlouho očekávaný krok a potvrzení mnohojazyčné povahy projektu. Nicméně změna překvapila množství lidí a rozčílila některé uživatele anglické Wikipedie, kterým nevyhovuje současné uspořádání. Více si přečtete ve zprávě Michaela Snowa zde.

Wikinews

Wikinews
([27]) byly v angličtině a němčině oficiálně odstartovány v prosinci 2004. Jedná se o první Wikimedia projekt, který prošel tvořivou diskusí, hlasováním široké mnohojazyčné komunity a schválením dozorčí rady. Erik Moeller (alias Eloquence) se postavil do čela tvorby návrhu organizace hlasování a navíc rozvrhl základní strukturu webu a plán prací. Ačkoliv byl projekt nastartován jako demo verze, upoutal pozornost bloggerů, portálu slashdot.org a hromadných sdělovacích prostředků.

Pravděpodobně největší otázkou bylo, zda lze úspěch Wikipedie opakovat u zpravodajství. Mnoho zkušených wikipedistů se obávalo, že předpojaté zprávy, neslučitelné s naší politikou neutrálního úhlu pohledu, by mohly být vydávány v mnohem kratších pracovních cyklech, než v jakých je stačíme hodnotit. Přesvědčivé odpovědi na tyto otázky jsme dosud nenašli, třebaže projekt se už významně posunul vpřed.

Wikinews se nyní dostaly do fáze "beta". Ještě se sice stále formují, ale jejich existence jako Wikimedia projektu je nyní obecně přijata. Erik napsal esej, ve které přemýšlí o minulosti a budoucnosti projektu a vyzdvihuje, že formalizovaný proces přezkoumávání je znovu zvažován a přepracováván směrem k jednoduššímu, samospádovému mechanismu. Stále je zde napětí mezi snahou zjednodušit pravidla a procedury a udělat tak místo přátelské pro nováčky, trvat na principu wiki "každý může udělat jakoukoliv editaci" a mezi snahou zavést určitou míru záruk kvality – formalizovaný proces přezkoumávání řídící se zvláštními pravidly. Publikování nepřezkoumaných nebo neúplných událostí na hlavní straně je také dost diskutováno. Někteří aktivní uživatelé, jako IlyaHaykinson, TalkHard a Lyellin, toto téma detailně probrali.

Když uvážíme, že asi polovina nových příspěvků je psána v oblasti politických zájmů a konfliktů, jeví se obava o nezaujatost a přesnost přiměřená situaci. Někteří si myslí, že bychom měli zdůraznit rozebrání dění do hloubky podobně jako je to u zpravodajských týdeníků, spíše než nejčerstvější zprávy a posílit kontrolu kvality. Calrosar, který se aktivně podílí na Wikinews a je účastníkem mnoha diskusí na téma neutrality článků, si všiml, že Wikinews jsou stále lepší a dávají dobré výsledky. Projekt však stále čelí velkým výzvám. Mnoho lidí říká, že vytvořit vskutku svobodný, otevřený a neutrální zdroj zpráv bude ještě obtížnější než vytvoření svobodné encyklopedie. Vítáme všechny editory z jiných Wikimedia projektů, kteří jsou ochotni přijít, podílet se na diskusích, psaní článků a pomoci budovat komunity, které jsme založili.

Odkazy: Názory přispěvatelů Wikinews:

  • Erikova esej: [28]
  • IlyaHaykinson: [29]
  • TalkHard: [30]
  • Lyellin: [31]
  • Carlosar: [32] a další kapitoly na stránce.

Média a slashdot

  • Wired News: Tvůrci Wikipedie jdou do zpravodajství (Wikipedia Creators Move Into News) od Joanny Glasner, 29. listopadu 2004. [33]
  • TechNewsWorld: Open-source zpravodajství? Wiki buduje nový druh novinařiny (Open-Source News? Wiki Builds a New Kind of Journalism od Johna P. Mello Jr., 30. listopadu 2004. [34]
  • Slashdot: [35]

Statistiky:
Asi 2 000 stránek a 150-200 článků, 150 kategorií, více než 800 registrovaných uživatelů, téměř 8000 editací.

Translation of the week

Gutenberg Bible.jpg

Na počátku nestálo nic víc než pouhá říjnová výzva Dannyho a po nečekaném úspěchu překladu Gangnihessou do různých jazyků se nastartoval projekt Translation of the week (Překlad týdne), navržený na podporu překladu jednoho článku týdně do různých jazyků wikipedií. Projekt se rychle uchytil a do dnešního dne již zahrnuje 10 překladů. Idea překladu týdne spočívá na výběru článku na jedné z wikipedií a jeho představení jako kandidáta na překlad mezi wikipediemi. Články, které se těší největšímu množství přívrženců, jsou vystaveny jako Překlad týdne a komunita je vybídnuta k překladu do co největšího množství jazyků. Po 10 týdnech projekt nabral 64 deklarovaných účastníků a bezpochyby ještě více uvnitř různých wikipedií. Přestože rekord dosažený článkem Gangnihessou, přeloženým do 40 jazyků, ještě nebyl vyrovnán, žádný článek nebyl přeložen do méně než 16 jazyků.

Wikijunior

Mezinárodní rok dětí - dětské kresby
Potvrzením, že naše snahy jsou všeobecně uznávány, je to, že nás před časem kontaktovala nadace Beck s dotazem, zda bychom nebyli schopni vytvořit výukový materiál pro mladší publikum. Poté, co jsme návrh přijali, souhlasili představitelé nadace s grantem 10 000 USD na zahájení tištěného a online projektu pro děti věku 8-11 let.

Projekt byl zpočátku přivítán na nadačním mailing listu s mírnou nechutí a byl přezdíván jako druhé Wikispecies, projekt vytvořený dozorčí radou, který trpí malým zájmem z vnějšku. Jakmile však začal vývoj na Metě, stavba projektu začala lépe vyhovovat jeho záměru a získal jednomyslnou podporu a povzbuzení od každého přispěvatele Wikimedia, který na něj narazil.

Jakmile bude dokončen, budou naše knihy přístupny na celém světě, buď zadarmo nebo za částku přijatelnou pro místní děti, spíše než jen pro jejich rodiče. Doufáme, že malebné a bohatě ilustrované brožury nablýskané a plné barev ve stylu časopisů, pomohou podnítit zvědavost a zájem o literaturu.

Projekt je nyní vyvíjen jako část Wikibooks. Jakmile vytvoříme první knížku, převedeme informace na needitovatelný web určený pro naše čtenáře. Všechen obsah bude přezkoumán a ověřen kvalifikovanými pedagogy.

Jednou z našich zatím největších výzev je adaptace našeho psaného projevu a obsahu pro děti. Přispěvatelé se pohybují na úzké hraně mezi přílišnou nenáročností a přílišnou odborností. Nakonec, jak se vrháme do dalších témat, také se musíme rozhodovat mezi cenzurou a vkusem. První náměty jsou bezpečně mimo tyto problémy; Velké kočky, Sluneční soustava, Jižní Amerika jsou prvními knihami, které se komunita rozhodla vytvořit. Máme zde také některé zajímavé experimenty, jak rázem uspořádat vícevrstevný obsah.

Vývoj publikace o Jižní Americe je, jak se zdá, nejrychlejší především díky pomoci přispěvatelů z tohoto kontinentu.

Pro překlad do dánštiny, francouzštiny, portugalštiny, španělštiny a švédštiny již máme nabídky. Naším případným cílem pro tyto projekty je tvorba obsahu nezávisle na anglickém projektu. Na tvorbu tiskových edicí ve všech jiných jazycích bychom potřebovali další granty.

Vyzývám každého, aby přišel a podíval se, jak se Wikijunior vytváří, přispěl nějakými informacemi, zapsal se jako schopný překladatel nebo podebatoval nad názvem projektu. Wikijunior doufejme ještě vylepší pověst jména Wikimedia jako jeden z našich prvních projektů, který bude mít vskutku viditelné výsledky v reálném světě.

Wikiversity

Wikiversity

Právě teď roste španělská Wikiversita mnohem rychleji než "Wikilibros" (španělské Wikibooks). Projekt se silně ujal a nyní již máme Školy s aktivními členy v chemii, fyzice, informatice, filosofii a lingvistice. Zvláště aktivní v této chvíli jsou Škola informatiky (Escuela de Ingeniería Informática) se sedmi členy, osmi katedrami a jedním navrženým universitním kursem; katedra fyziky a katedra chemie mají také velmi aktivní členy a katedra lingvistiky již dříve vytvořila Oblast sinologie (Area de Sinología). V "Claustro" diskutujeme, jaká by měla být organizace Wikiversity.

Jedno z diskutovaných témat bylo, zda máme v komunitě Wikimedie navrhnout nezávislost Wikiversity na projektu Wikibooks, a zvažovali jsme, zda má mít nebo nemá vlastní doménové jméno (například .wikiversity.org). Vzali jsme v úvahu, že ačkoliv Wikiversita může nebo by měla používat Wikibooks na vytváření výukového materiálu, různé katedry se mohou zabývat dalšími projekty Wikimedie. Například Area de Sinología směřuje k zahájení čínsko-španělské a španělsko-čínské sekce ve Wikcionáři a pracuje také na článku Literatura de China ve Wikipedii. Z toho je vidět, že vize Wikiversity je značně rozsáhlejší než Wikibooks. Zajímá se, těží a podílí se na všech projektech Wikimedie. Prosím přijďte, nahlédněte a zúčastněte se :P. Cože? Vy dosud nemáte Wikiversitu ve Vašem jazyce? Tak proč váháte s jejím vytvořením ;-)?

Místní projekty

Ar: Spousta úsilí byla věnována do vylepšování existujících článků, každý den přibyly i nějaké nové přírůstky. V současné době nepřipravujeme žádné zvláštní projekty.

En: Vzhledem k velikosti Wikipedie je pro lidi stále složitější sledovat důležité události v komunitě. Michael Snow se nově věnoval sbírání těchto informací a psaní o nich a založil periodikum zvané The Wikipedia Signpost (Rozcestník Wikipedie). Má v plánu publikovat magazín jednou týdně. Přečtete si: Wikipedia Signpost.

Es: Velmi úspěšný projekt nazvaný País de la Semana (Země týdne) povzbuzuje přispěvatele k vylepšování článku o zemi vybrané pro daný týden. Upřednostňovány jsou země s málo nebo žádnými informacemi.

Ja: Japonské ministerstvo životního prostředí, infrastruktury a dopravy (MLIT) upřesnilo, že jeho letecké snímky jsou dostupné pod GFDL. To pro nás byla velmi dobrá zpráva, protože obrázky pod licencí fair-use nelze z právních důvodů v japonské Wikipedii akceptovat. Naše velké díky si zaslouží zejména úsilí a velkomyslnost MLIT. e-Goat. (zpráva v PDF) V Japonsku se zvýšil provoz Wikipedia.org o 635% za poslední rok, který byl na japonském webu v mnoha směrech největším předělem. Wikipedie zde dosáhla 7% popularity zdejšího nejpopulárnějšího webu, yahoo.co.jp.

Zh: S novým MediaWiki 1.4 přichází dlouho očekávaná vlastnost - automatická konverze mezi tradiční a zjednodušenou čínštinou, což doufejme přiláká k Mediawiki projektům více uživatelů užívajících tradiční čínštinu a změní strukturu komunity. Jsme velmi vděčni wikipedistovi za jeho úžasné dílo.

It : Jednou z vánočních tradic je posílání vánočních a novoročních pohlednic, kde na italských pohlednicích bývá “Buon Natale e felice Anno Nuovo” a na anglických “Merry Christmas and a happy New Year!”. Buon Natale e felice Anno Nuovo! je hlavní stránkou tohoto úsilí. Chceme dosáhnou nejen překladu do tolika jazyků, do kolika je to jen možné, ale mít překlad a zvukový soubor s výslovností na Commons pro skutečně každý z jazyků, které mají svůj Wikimedia projekt.

kerstkrans

Jedním ze způsobů, jak můžete pomoci rozšířit tento projekt, je napsat o způsobu, jak jsou Vánoce tradičně slaveny ve Vaší zemi nebo oblasti. Mnoho křesťanů například slaví Vánoce v lednu a nikoliv v prosinci. Ne každý například ví o “vánočním pudingu” a o sněhu, který by měl provázet Vánoce všude kromě Austrálie. Buon Natale je stránka, kde lze najít mnoho informací o Vánocích.

Poslechněte si vzkazy "Veselé Vánoce a šťastný Nový rok!":

Poznámky z poboček
American white ibis2 cropped.jpg
Tento rok jsme založili první dvě pobočky nadace Wikimedia ve Francii a Německu. Obě pobočky mají zvolené rady a jsou nyní aktivní v příslušných zemích.

Skupiny italských, holandských a rumunských wikimedistů na podzim vyjádřily zájem o vytvoření svých vlastních poboček a uskutečnily několik setkání, online i osobně, k prodiskutování detailů. Rumuni dokonce již navrhli část stanov ([36]).

Ústřední otázkou všech těchto poboček, ať již zformovaných nebo zamýšlených, je to, zda vytvořit pobočku pro jednotlivou zemi nebo pro jednotlivý jazyk nebo žádnou (například je zájem vytvořit evropskou pobočku, která by měla proměnlivé místní určení a vůbec žádné jazykové určení). Prozatímní zprávy z italských a holandských diskusí se nacházejí zde a zde.

Wikimedia Deutschland

Wikimedia Deutschland ([37]) je zaměstnaná spoustou správních úkolů. Německá pobočka uspěla při získávání oficiálního statutu neziskové organizace osvobozené od daní. Aby mohla rozhodnout některé opakovaně pokládané otázky týkající se vlivu autorských zákonů na GNU FDL ve Wikipedii, objednala si Wikimedia Deutschland pro německou Wikipedii vypracování odpovědí na často kladené otázky v oblasti práva od německého právníka specializujícího se na open source a problémy licencí otevřeného obsahu.

Na konci září Wikimedia Deutschland spolu se Stuttgartskou společností regionálního ekonomického vývoje (WRS) a profesorkou Deborah Weber-Wulff z Univerzity aplikovaných věd (FHTW) v Berlíně začali spolupracovat na výnosném výzkumném projektu zadaném Německým spolkovým ministerstvem vzdělávání a výzkumu (BMBF), který nazvali "Nová média ve vzdělávání [38]." Podali nakonec dvě přihlášky a výběrové řízení bude pokračovat až do konce tohoto roku.

Na začátku října navázala Wikimedia Deutschland kontakty s OSCE, které ve Waršavě organizovalo "Setkání OSCE na téma zavádění lidských dimenzí [39]", kde Jimbo Wales mluvil o Wikipedii na pozadí panelu "Zajišťování svobody médií na Internetu." V průběhu měsíce tým z německé pobočky zajišťoval reprezentaci Wikipedie na vlastním stánku a 22. a 23. října 2004 uspořádal přednášku v Berlinuxu, Linuxovém kongresu v Berlíně. Říká se, že zde byl viděn John "maddog" Hall (přezdívka znamená "šílený pes"), jak má oblečené tričko Wikipedie. Kontakty s nakladatelstvím Brockhaus byly upevněny na několika setkáních, stejně jako kontakty s berlínskou společností Directmedia, která vyrábí CD verzi Wikipedie. Vydání CD Wikipedie se setkalo s několika příznivými recenzemi v německých médiích a bylo distribuováno jako příloha počítačového časopisu Chip. Directmedia nyní plánuje jarní DVD verzi Wikipedie a pozvala nás k účasti na jejich stánku na veletrhu knih v Lipsku, který se nachází v těsném sousedství stánku nakladatelství Brockhaus.

V prosinci Wikimedia Deutschland navštívila 21C3, výroční Kongres Chaotického počítačového klubu (Congress of the Chaos Computer Club). Jimbo Wales zde prezentoval Wikipedii. Wikimedia Deutschland na zdejší Mediawiki konferenci pozvala dva z hlavních vývojářů software MediaWiki, Briona Vibbera a Tima Starlinga.

V posledních třech měsících jsme zaznamenali množství zmínek o Wikipedii v německém tisku. Například Tageszeitung věnoval Wikipedii hlavní článek a Bild-Zeitung, německé největší bulvární noviny, publikoval článek "jak na to", věnující se Wikipedii. Počátek nové služby Wikinews byl německými novináři velmi dobře přijat, ačkoliv německé Wikinews jsou stále teprve v rané fázi.

Wikimédia France

Wikimédia France ([40]), francouzská nezisková společnost, byla oficiálně založena 23. října 2004 v Paříži dvaceti zakládajícími členy. Mezi zakládající členy patřila i dozorčí rada Wikimedia Foundation. Na tomto setkání byla přijata finální verze stanov. Cílem Wikimédia France je podporovat všechny projekty Wikimedie se zaměřením na projekty ve francouzském jazyce. Wikimédia France bude také reprezentovat Wikimedia Foundation ve Francii a jiných zemích, kde je tato pomoc potřebná. Nebude uplatňovat jakýkoliv vydavatelský vliv na francouzskou Wikipedii, smí zasahovat jen statutárně v právních záležitostech.

Zakládající členové a jiní zainteresovaní uživatelé pracují na ustanovení sady interních zásad Wikimédia France za účelem dalšího vymezení jejích cílů a metod.
Wikimédia France zvolila 25. října přes IRC členy její dozorčí rady. Ryo byl zvolen presidentem, Yann tajemníkem a Shaihulud tajemníkem.
Posledním krokem byla francouzská úřední registrace společnosti jako neziskové a pro tento krok bylo nezbytné mít stanovy podepsané všemi zakládajícími členy. Poslední chybějící podpis patřil Jimbovi. Jelikož byly podepsané stanovy právě vráceny do Francie, očekává se, že společnost začne právně existovat v únoru 2005. To umožní Wikimédia France fungovat jako právní subjekt, například si otevřít bankovní účet. Mezi počáteční cíle společnosti patří její uznání jako společnosti "obecně prospěšné", jejíž členské příspěvky jsou částečně osvobozeny od daní. Poté může začít skutečná práce jako založení účtů, získávání darů a podobně.

Měli jsme několik příležitostí prezentovat Wikimedia (zvláště Wikipedii) na různých setkáních. Podívejte se prosím na [41], kde najdete další podrobnosti.

Wikipedie měla velký ohlas ve francouzských médiích: články v novinách Libération a La Tribune de Genève, v rádiu France-Info, v časopisu Univers Mac a na mnoha webových stránkách.




5Edit

Lawrence Lessig
Rozhovor: Lawrence Lessig

Quarto vystopovalo Lawrence Lessiga, profesora práv ze Stanfordu, zakladatele a hlavní osobu Creative Commons, pěstitele svobodné kultury, když odpočíval po dlouhém prosincovém dni. V bouřlivé rozpravě hovořil o copyrightu, copyleftu, bariérách svobodné kultury, právních úskalích Wikipedie a o boji za dobrou věc.

Kolektivní práce a meze autorských právEdit

Jedny z nejčastějších otázek uživatelů Wikipedie se týkají autorských práv: jakým způsobem bude jejich společná práce využívána? Jaká jsou hlavní dlouhodobá rizika způsobená možností volného znovupoužití společně vytvářeného obsahu? Jak můžeme tato rizika omezit?

LL: Největším dlouhodobým rizikem by mohl být řetězec právních rozhodnutí, která zpochybní způsobilost projektu opírat se o kolektivní stanovení práv. Myslím si, že způsobem, jak se s tím vypořádat, je vymyslet FDL strukturu, která kolektivní stanovení práv nejlépe usnadní. Znám projekty a studijní skupiny, které se tímto problémem zabývají.

Co Vás inspirovalo k vytvoření Creative Commons?

LL: Pochopili jsme, jak na sebe internet a právní systémy začínají působit... způsobem, který by pravděpodobně znepřístupnil celou škálu autorských děl, přestože cílem vlastníků práv a celé společnosti by mělo být jejich maximální zpřístupnění. Zkoušeli jsme proto tvůrčím způsobem řešit tento právní problém, který vznikl jako nechtěný důsledek toho, jak je právo strukturováno.

Když Wikipedie začínala, licence Creative Commons ještě neexistovaly. Kdy už bylo zřejmé, že je zapotřebí nových typů licencí?

LL: Cílem autorského práva je primárně pomoci tvůrcům k dosažení jejich cílů. Myslím, že je zřejmé, že standardní způsob fungování autorského práva nepovzbuzuje projekty jako je Wikipedie, ale lze jej doplnit [licencemi] takovým způsobem, jakým Richard Stallman zkusil doplnit autorské právo k software. Podle mého názoru nelze vinit autorské právo z toho, že jeho standardní mechanismy nenapomáhají touto cestou k dosažení nových netušených obzorů.

Projekty jako Wikipedie rozhodně vytvářejí tlak na změny autorského práva. Je ale těžké pochopit lidi spolupracující na této tvůrčí práci a nikdo neví, jak se jejich práce bude dále vyvíjet a měnit.

Například v Německu se držitel autorských práv nemůže předem vzdát práva na technologie, které dosud neexistují. Ve Spojených státech na to máme klausuli: „Vzdávám se svých práv na všechny technologie dnes známé či v budoucnu objevené...“; to však v Německu není možné. Na jedné straně je to správná věc, protože se vždycky musíte vrátit k autorovi, abyste získali souhlas pro nějaký nový způsob použití, což má pro autora velkou hodnotu.

Na druhé straně, pokud byste museli znovu potvrzovat práva pro každou novou technologii, která přijde, v kontextu Wikipedie by to znamenalo ohrožení záměru autorů. Proto je potřeba, aby autorské právo umožnilo zbavit se této možnosti. Není zde v principu žádný důvod, proč by to nešlo, podaří-li se ovšem přejít k rozumné a vyvážené diskusi o autorském právu a vyhnout se extrémním pohledům, které ovládají současnou debatu.

Copyleft, obchodní známky a svobodná kulturaEdit

Je rostoucí copyleftové hnutí další silou prosazující trvalá rozšíření autorského práva?

LL: To je zajímavý důsledek [copyleftu]. Jeho teoretický smysl je dost důležitý... protože se zdá, že strana prosazující svobodu profituje z kroků strany prosazující omezení.

Je zde ještě další význam paradoxně provázející toto [copyleftové] hnutí. Jak jsem popsal [jinde], v souvislosti s přechodem do digitálních sítí proběhla na úrovni autorského práva radikální změna. Jen díky ní lze uskutečňovat projekty jako jsou Creative Commons. Nikdo nemůže vztáhnout formulace užívané v Creative Commons na reálnou knihu, říci "pokud budeš číst tuto knihu, musíš dodržet ustanovení Share-and-Share-Alike," a očekávat, že tato věta bude mít právní sílu -- jediným způsobem, jakým by *mohla* nabýt právní síly, je předpokládat, že každým otevřením knihy byla uzavřena smlouva, pro takový předpoklad však neexistují žádné důvody.

Naproti tomu v digitální síti se při každém použití tvůrčí práce vytváří její kopie, což dostatečně odůvodňuje požadavek dodržování licence při každém užití práce; a z toho pramení síla licencí Creative Commons.

Takže na jedné straně se mnoho z nás dívá velmi nedůvěřivě na explozi v množství licenčních regulací. Na druhé straně z toho těžíme v Creative Commons. *smích*

S licencemi jako Creative Commons/GFDL jsme se zbavili některých bariér ochraňujících autorská práva. Vidíte ještě jiné bariéry růstu svobodné kultury v oblasti práva nebo kultury?

LL: Všechny problémy, které existují pro svobodný software, se stanou v ještě větší míře problémy svobodné kultury. Nejnápadnější jsou softwarové patenty, které zvyšují náklady na koordinaci projektů vyvíjejících software, a zvýhodňují tak proprietární projekty.

Dalším velkým problémem jsou obchodní známky, oblast práva, která nejvíce potřebuje inovovat a přizpůsobit se novým technologiím. Lze to vidět na aukcích eBay: lidé dají do aukce své hodinky Rolex, ale Rolex na to řekne: "to nemůžete dělat, poškozujete tím naši ochrannou známku..." Zákon nutí Rolex chránit svou ochrannou známku, jinak by ji ztratil, takže jsou v jistém smyslu nuceni zaujímat absurdní stanoviska. V jiných případech jim podobná pozice nevadí, protože je chrání před konkurencí.

To může ovlivnit projekty jako je Wikipedie, zvláště jakmile se Wikipedie stane ambicióznější, co se týče typů médií, na kterých poskytuje svůj obsah. Myslím si, že [právní] iracionalita a právo obchodních značek, které je zcela nekonzistentní díky současné škále technologií, bude představovat pro Wikipedii stejné nebezpečí, jakým je nyní pro knihovny[?] v rámci svobodné kultury.

Lze takovým věcem předejít?

LL: Opravdu ne. Problémy s ochrannými známkami si naléhavě žádají legislativní a justiční úpravu. Existují zde jisté kroky (ale [ode mě] by nebylo vhodné dávat rady) -- tedy kroky, které mohou minimalizovat míru rizika, na druhou stranu mnohem správnější by bylo zasadit se o změnu právních pravidel tak, aby dávaly lepší smysl.

Jazyky, překladEdit

Na rozdíl od CC licencí, je GFDL oficiálně pouze v angličtině; nezdá se Vám, že pro ni bude těžší přizpůsobit se stovkám odlišných legislativních systémů?

LL: Samozřejmě souhlasím s podstatnými cíly GFDL. Můj osobní názor (se kterým řada lidí nesouhlasí) je, že GDFL je příliš optimistická v očekávání, že ji lze bez problémů mezinárodně aplikovat pouhým odkazováním na anglické [licenční] podmínky.

Jak se s tím vypořádávají velké organizace jako OSN?

LL: Použil bych lepší analogii: jak se s tím vypořádává Microsoft? Microsoft má licence vztahující se k jeho softwaru... navrženy tak, aby byly univerzálně aplikovatelné, jsou však také lokalizovány, a to v závislosti na tom, odkud zákazník pochází. Řeší problém podobným způsobem, jako jej řeší Creative Commons. Podmínky licencí se dost liší, ale naše reakce na právní realitu jsou v podstatě stejné.

 

Wikipedie, znovupoužití kulturního obsahuEdit

Jak jste objevil Wikipedii? Jaká byla Vaše první reakce?

LL: Vzpomínám si, že jsem trávil pro mne nezvyklé množství času (hodinu nebo dvě) bloumáním po Wikipedii, i když jsem měl dělat jinou práci, a zkoušel jsem zjistit, jak pracuje, kdo ji vytváří, a čím je způsobeno to, že funguje. Byl to jeden z těch objevných okamžiků při praktickém používání sítě - lidé vždycky tvrdili, že podobné věci jsou možné, a vida, tady se to dělo. A dělo s mnohem větším úspěchem, než kdokoliv předpokládal ex ante. Byl to nesmírně vzrušující okamžik.

Dá se říct, že někteří velcí vlastníci obsahu -- MIT, BBC, Supreme Court -- uvolnili restrikce na jeho velkou část, jaktože přitom ještě stále nelze pozorovat, že by byl ve velké míře dále využíván?

LL: To záleží na tom, co míníte pojmem 'dále využíván'... Ve smyslu vzít obsah a předělat jej lze vidět hodně takových příkladů až v poslední době. To proto, že technologie teprve začíná pronikat mezi široké vrstvy lidí. Zabere ještě nějaký čas, než si na ni lidé zvyknou.

Příkladem pokroku v této oblasti je archive.org a podobné weby, které zpřístupnily obsah a návštěvníci je začali používat opravdu efektivními způsoby. Navíc to usnadňuje lidem jako já argumentovat (při prosazování změn v autorském právu) tvrzením, že "jde o důležitou součást kultury."

CC versus GFDL, CC a WPEdit

Creative Commons a GFDL mají podobného ducha, ale technicky jsou neslučitelné. Nebylo by výhodné učinit je kompatibilnějšími? Nebo slouží odlišným záměrům?

LL: Při našich úvahách pro nás bylo typické, že jsme se v abstraktní rovině většinou pohybovali v oblastech, o kterých mluvíme jako o svobodných licencích. Existuje zde tedy přesná kompatibilita mezi cíly licencí GFDL a Creative Commons. Nyní ale technicky nejsou schopny spolupracovat... Bylo by to skvělé, pokud bychom je všechny mohli učinit vzájemně slučitelnými.

Jak dlouho může trvat než dosáhnete takové součinnosti?

LL: Nejtěžší na projektech, jako je Wikipedie, je retroaktivní část -- v jaké míře lze podřídit staré novému? Z pohledu "kdy budeme mít nástroje na vytváření nového obsahu na platformě nezávislým způsobem?" (kde 'platformami' myslím různé podoby svobodných licencí), očekávám, že asi po 6 až 8 měsících budeme mít takové nástroje k dispozici.

Wikimedia shromažďuje spoustu informací, ale jen málo lidí tím získává dobré jméno, zato u Creative Commons, o kterých mluvíme, jsou výtvarní umělci usilující o renomé. Nemyslíte, že je to cesta vedoucí k odlišnému naturelu tvůrců? Podaří se udržet soulad mezi názory jednotlivých tvůrců a názory ostatních lidí přispívajících společné věci?

LL: Věci se mi nejeví tak jednoznačně, jak otázka předpokládá. Můžete se podívat na někoho jako Louis Armstrong a říct "Jé, nebyl úžasný?" ( WQ: Byl! ) Nebo si můžete poslechnout jazz a říct "Není jazz úžasný?" A jeho úžasnost se skládá z částí tvořených jednotlivými lidmi, jako například Louis Armstrong. Myslím, že podobně je to s tím, co můžete vidět, pokud se podíváte na Wikipedii a to, co typicky charakterizuje Creative Commons.

Protože Wikipedie je jazz, je úžasná -- produkt inovace a její vrchol, přesně v tomto smyslu. Je těžší být osamělým velkým jazzovým muzikantem uvnitř takové tradice, je obtížnější být zapamatovatelný, jsem si však jistý, že můžete ukázat na jednotlivé lidi (i když já je neznám), kteří zanechali nejúžasnější kus práce v tomto žánru.

Všechny velké žánry byly po určitý čas taženy kupředu jen jedním nebo několika tvůrci... V závislosti na projektu můžete více obdivovat kolektivní dílo nebo individuální příspěvky do něj vložené.

CC verze 2 má označení jako pevná, bez možných variant. Myslíte, že část naší společnosti změní svou představu o autorství?

LL: Creative Commons nevytváří licence dost dlouho, abychom se už vypořádali s myšlenkou kolektivního autorství. Věnujeme množství času promýšlením správné CC licence pro projekty jako je tento.

Představte si CC-wiki licenci, která by měla formu práce za mzdu, ale ne v tradičním smyslu. To je něco, o čem přemýšlíme, a jistě dychtivě uvedeme v život, pokud o to lidé ze svobodné kultury projeví skutečný zájem.

Vášnivě se pokoušíte změnit právo různými cestami, u soudu, či s pomocí Creative Commons. Vidíte úsilí změnit svobodnou kulturu skrze Creative Commons slibněji než soudní cestu?

LL: Je nezbytné mít více strategií. Nic v Creative Commons nenutí lidi sdílet se mnou stejný názor na podmínky autorského práva nebo na problémy ještě rozsáhlejších práv zaručených Kongresem. Potřebujeme spojence v rámci svobodné kultury, kteří se mnou zásadně nesouhlasí ve smyslu regulace dle autorských práv. To je důležité, protože to odráží základní pokoru vůči právu, kterou bychom měli všichni mít: nikdo z nás ve skutečnosti neví, co by bylo nejlepší.

To ale také dovoluje chápat různá hnutí různými způsoby. Hnutí svobodné kultury, řízené skupinou studentů a projekty po celé zemi, je odlišné od Creative Commons, a to je odlišné od toho, co dělám v Centru pro internet a společnost. V rámci těchto věcí není potřeba ověřovat loajalitu.

Dříve zde proběhly diskuse mezi dobrovolníky z Wikimedie, zda by se nadace měla angažovat v právní politice...

LL: Neznám příliš dynamiku Wikimedia Foundation. Není zřejmé, zda by se organizace tak úspěšná a mocná ve smyslu budování svobodné kultury měla [nebo neměla] účastnit velmi obtížných, nesympatických a komunitu rozdělujících bitev ve válkách o autorské právo. Myslím si, že takovou otázku je třeba vyslovit až po mnoha úvahách a nikoliv na základě toho, co si jednotlivec myslí, že je správné.

Střet se zlou vůlíEdit

Děkuji. Na závěr na lehčí notu: pokud byste se zítra probudil posedlý ZLEM, jaký [zákonný] mechanismus byste použil, abyste Wikipedii zastavil?

LL: <přemýšlí> Jedním z nejtvrdších rysů autorského práva pro projekty jako Wikipedie je mezinárodní variabilita jeho právních ustanovení. Lze to zneužít k vytvoření velkého rizika pro Wikipedii, zpřístupnit obsah, který je volný jen v některých právních systémech... a pak využít jiné právní systémy, aby projekt zastavily.

Ale musel byste opravdu chtít takovou věc udělat, a to je velká strukturální výhoda Wikipedie. Jednotlivci, kteří nebudou chtít, aby jejich práce byla využívána, se ozvou a vy budete muset jejich obsah odstranit. Není zde ale dostatečně silný nepřítel, který by mohl realizovat tak úskočnou strategii. Myslím, že Wikipedie je schopna přežít lokální problémy a nemá obecně zlého protivníka.

Děkuji za laskavost. A děkuji za Váš čas!



6Edit

V médiích
Newspapers.jpg
Zde je náhled toho, jak jiná média (ve všech svých formách) mluví o Wikipedii, ať už ji shledávají dobrou, špatnou nebo průměrnou. Od nynějška se na Wikipedii upíná pozornost médií; zde si můžeme všimnout také citovanosti jejích sesterských projektů.

Pronikající do podstaty a/nebo lichotivé:

- 1. září: "Jednotlivec neví vše, celý svět však ano." --SVM
- 20. září: "Zalíbila se nám, protože šetří náš čas a zmiňuje se o nás" --The Inquirer
- 23. září: "Nebudete ze sebe dělat svaté a kopnete jim pár doláčů během jejich příspěvkové jízdy?" --The Village Voice
- 25. září: "Je to překvapující, ale řád vítězí nad chaosem." --Leipziger Volkszeitung
- 30. září: "Zřídlo všeho vědění" --Tim Berners-Lee na technologické konferenci MIT
- 7. října: "jeden z divů digitálního věku" --The Guardian
- 1. listopadu: "Přestože zde nejsou žádné kontrolní struktury... konkuruje komerčním encyklopediím v šíři i kvalitě pokrytí." --Legal Affairs
- 5. listopadu: "Je to mezní vyjádření týmové práce s okázalým výsledkem." --USA Today
- 8. listopadu: "globální projekt demonstrující myšlenkovou sílu Internetu" --St. Petersburg Times
- 5. ledna: "To je pocit nechat si pomáhat od armády dobrovolníků: cítit sílu, bez biče i bez cukru" --CaptainDoc

Kritické:

- 15. září: "jejich klingonská víra v "neutrální úhel pohledu" - spíše než kontext - je to, co je začíná stahovat k zemi" --The Register
- 15. listopadu: "Navzdory dobrým úmyslům byl článek ve skutečnosti upraven k prostřednosti." --Tech Central Station
- listopad: "Podobně jako je "fast food", zde máme "fast science"" - Charlie Hebdo.

Udivené a pobavené:

- 10. listopadu: "Jak můžete odbýt životopis "Weirda Ala" ubohými 850 slovy?" --The Onion

Zvláštní zpravodajství: Zpravodajství obsahovalo informace o dosažení mety milionu článků, srovnávací testy s jinými encyklopediemi a zabývalo se žhavou atmosférou a častým editováním v době před americkými volbami.

- 23. září: "podařilo se spojit 1 000 000 článků a učinit je jedním z předních internetových informačních zdrojů" --El Mundo
- 14. října: "Jen v přírodovědecké oblasti se musí Wikipedie o svoje vedoucí postavení dělit" --Die Zeit
- 14. října: "Bush a Kerry podnítili mnohem větší debaty než příspěvky o sexu a náboženství." --Red Herring

Projekty mimo Wikipedii jsou taktéž zmiňovány:

- 25. října: "Osobně stále většinou spoléhám na OED, vyhlížím však také okamžik, kdy ho Wikcionář srazí do kolen." --The Statesman
- 4. prosince: "Wikinews, poslední pokus znovu promyslet koncepci tradičních médií a tisku" --eSchool News

Jako důkaz, že tisk občas zápolí s problémem získávání správných údajů, Wikipedii založil:

  • Howard Rheingold, podle International Herald Tribune, 11. září.
  • Lyndon LaRouche (?!?!), podle Lantern (Státní univerzita v Ohiu), 4. října.

Časopis Wired hledá nové tvůrčí způsoby jak používat slovo Wikipedie

  • jako sloveso pro hledání informací, používané ve stejném významu jako slovo Google:
- 25. listopadu: "Můžeš je wikipedovat na webu ve stylu open source." --Wired Magazine
  • jako metafora pro život na internetu:
- 2. prosince: "jeden z rostoucího počtu technofilů, jejichž životy jsou jedna velká Wikipedie" --Wired News




7Edit

Mezinárodně

 

Londýnská radnice. Autor: ChrisO
Wikimania 2005

Wikimania 2005: První mezinárodní Wikimedia konference ([42]) je název konference plánované pro všechny uživatele Wikimedia projektů (od 4. srpna 2005 do 8. srpna 2005).

Této události se zúčastní mluvčí z Wikipedie i odjinud. Jedním z cílů konference bude vzájemné seznámení účastníků a výměna informací o dění v různojazyčných projektech.

Jako místo konání první Wikimedia konference v létě 2005 byl vybrán Frankfurt. V půlce listopadu si Jimbo Wales, Arne Klempert, Mathias Schindler a Elian prohlédli místo setkání, Haus der Jugend, a promluvili si s potencionálními sponzory. Haus der Jugend je známý jako nádherná směsice starých a nových budov postavených kolem půvabného nádvoří. Zamluvili jsme od 4. do 8. srpna téměř celou budovu, velkou konferenční halu pro 400 lidí, několik menších hal a asi 300 lůžek. V dalším kroku zprovozníme rezervační systém pro účastníky a zveřejníme výzvu zájemcům o přednesení vlastního příspěvku.

Pro první výroční Wikimanii plánujeme tři pracovní a dva diskusní dny. Budou zde technické, akademické a obchodní prezentace týkající se wiki webů a Wikimedia projektů.

Ubytování během setkání a prostory pro pořádání konference bude zajišťovat noclehárna pro mládež / sociální centrum v Frankfurtu nad Mohanem v Německu, což je časté místo konání akcí neziskových organizací. Máte-li zájem zúčastnit se, na Meta stránce věnované tomuto tématu ([43]) můžete najít více informací o programu a místu konání i s možností zaregistrovat se.  

Setkání v Bolzanu
Bolzano při pohledu z Hocheppanu. Autor: RKraasch

V den, kdy byla Wikipedie představena na konferenci LinuxDay (27. listopadu), italští wikipedisté uspořádali setkání v Bolzanu. Jedním z hlavních témat bylo zformování místní italské pobočky; zúčastnili se také někteří němečtí wikipedisté a podělili se o cenné zkušenosti z formování své vlastní pobočky. Byly přijaty některé důležité body: aby byl pro společnost pobočkou vytvořen a prodiskutován návrh stanov a že společnost může mít status obecně prospěšné či jiné neziskové společnosti. V současné době se na italské Wikipedii diskutuje a hlasuje o statutu správců. V mezidobí se rozhodlo, že ti, kteří nejsou aktivní, se na seznam umístí zvlášť, aby se zabránilo snaze uživatelů kontaktovat je a posléze si stěžovat na to, že neodpovídají. Poslední byl bod o používání kategorií namísto seznamů: chybějící články zobrazované v seznamech je možno převádět do editovatelné části kategorie.  

Setkání v Taipei
Lampiónový festival v Tajpeji. Autor: Philo Vivero

Setkání v Tajpeji bylo uspořádáno 4. prosince. Právě ten den zasáhl Tajwan velmi vzácný zimní hurikán. Odpoledne hustý déšť ustal a setkání začalo v Yun-men Café poblíž tajpejského nádraží. Setkání se účastnili čtyři wikipedisté, jejich přátelé a jeden reportér z United Daily News.

Předmětem diskuse se nejprve stala automatická konverze z tradiční do zjednodušené čínštiny a naopak, kterou umožnil MediaWiki 1.4, tato vlastnost byla shledána velmi užitečnou a schopnou přilákat k našim projektům mnoho dalších Tajwanců. Následně si tajpejští wikipedisté povídali o různých typech osobností v ZH Wikipedii, což bylo zajímavé téma. V době, kdy Yahoo Taiwan založil novou online komunitu - Yahoo! Kimo Knowledge+, byl v pevninské Číně webem Sina.com spuštěn velmi podobný projekt – iAsk. V jejich komunitách může kdokoliv klást a odpovídat na otázky a obsah webu je také podle otázek uspořádán. Byly diskutovány rozdíly mezi Kimo Knowledge+ a Wikipedií a všichni přispěvatelé se shodli, že by ZH Wikipedie měla zavést podobný systém ocenění, jaký je u Kimo Knowledge+ a iAsk - ačkoliv wikipedisté ze ZH vědí, že v anglické Wikipedii již existují systémy a . Měla by se organizovat zvláštní propagace nebo se spíše spoléhat na spontánní růst komunity? To je vskutku dobrá otázka hodná zamyšlení.  

Konference v Berlíně
Berlín, Brandenburská brána

Na konci prosince 2004 se v Berlíně konal 21. kongres Chaotického počítačového klubu (21C3), což poskytlo příležitost k setkání mnoha wikipedistům a vývojářům MediaWiki. Pro mnoho vývojářů to byla první šance osobně prodiskutovat budoucí směřování tohoto software.

Konference probrala témata hackingu, vědy, komunity, společnosti a kultury a zahrnovala také dva rozhovory vztahující se k Wikimedii a dva semináře. Tim Starling a Brion Vibberuspo připravili prezentaci nazvanou "Edituj tuto stránku naplnilo Wiki více než miliónem článků" a stejně tak moderovali vývojářský seminář MediaWiki, kde proběhla diskuse věnovaná současnému software a představám o budoucích vlastnostech MediaWiki. Jejich prezentace probrala otázky software i hardware a obsahovala také informace o implementaci kompresních algoritmů. Jimmy Wales promluvil na téma "Sociografie Wikipedie: Co o sobě komunita Wikipedie sama neví", kde objasnil rozdílné role uvnitř komunity a podal vysvětlení, že Wikipedia není vytvořena milionem lidí, kteří přidali jeden řádek, ale komunitou uživatelů, kteří při spolupráci věří jeden druhému. Elisabeth Bauer, Angela Beesley a Jimmy Wales moderovali Seminář Wikimedie o spolupráci. Mezi diskutovaná témata patřila role nadace, mezinárodní spolupráce a konference Wikimania.

Prostor Wikipedie v přízemí s pohovkami a matracemi se stal místem setkání wikipedistů a poskytoval příležitost prodávat wikičtenářům CD Wikipedie a propagovat Wikipedii před ostatními účastníky konference.

Čas strávený v Berlíně byl také využit k setkání na téma Wikimania. Seznam řečníků a jiné aspekty této události jsme byli schopni probrat i offline.  

Vědecká práce o Wikipedii

Vědeckou práci na téma Wikipedie napsal jeden z italských wikipedistů, Valentina Paruzzi. Práci psanou v italštině lze najít na Wikisource (anglická verze je zde).

Jeho práce se zaměřuje na často debatovanou problematiku “kolektivní tvorby” vědomostí, která již více než 40 let formuje moderní média, charakterizovaná úlohou počítačů jako nástroje “sdílení vědomostí” a “prostředku pro navazování vztahů”. Práce probírá zejména kolektivní tvorbu vědomostí v její online dimenzi a zvláště uvnitř projektu Wikipedie, typického příkladu činnosti založené na tomto principu. Kromě hloubkového empirického průzkumu uvnitř komunity Wikipedie (“virtuální etnografie” kombinovaná s “účastnickým sledováním” při setkáních a interview ve skutečném světě kombinovaná s interview po síti) sleduje složitou cestu od prvních kroků ve fázi budování sociálních vazeb na PC, až ke kritické analýze produkčního modelu a sociální struktury, kde se těsněji zaměřuje na fenomény pozorované ve Wikipedii, která je podobná open-source, a analyzuje především myšlenky dvou hlavních teoretiků: Richarda Stallmana a Erica Raymonda. Dále se věnuje zásahům, u kterých se zdá, že nejlépe přispívají k objasnění uspořádání sociální struktury, která udržuje prostředí spolupráce na tvorbě vědomostí na síti: používá při tom strukturální teorii o sítích a z nich vyplývajících systémů, jak ji formalizoval Albert Làszlò Barabàsi, a teorii složitosti na těchto systémech, alespoň tak, jak byly popsány na poli humanitních věd. Vycházejíc z tohoto teoretického rámce, dochází práce k originálnímu výsledku ve výzkumné sféře, přičemž v italské Wikipedii spatřuje hybridní model, na jedné straně znovu vyvolávající dynamiku objevování a dynamiku komplexních systémů, na straně druhé vykazující takové typické aspekty komunity, jaké byly popsány ve velkém množství materiálů věnovaných virtuálním komunitám.


 

Galerie

Výběr z nejlepších snímků

Autor: Pollinator Národní park Cajas v Ekvádoru. Autor: Delphine Ménard (notafish) Model cylindrového zámku s uzavíracími čepy, vytvořený výhradně softwarovými nástroji uvolněnými pod GFDL. Autor : Wapcaplet


Model cylindrového zámku s uzavíracími čepy, vytvořený výhradně softwarovými nástroji uvolněnými pod GFDL. Autor : Wapcaplet

Koh Samui (Surat Thani, Thajsko). Autor: Manfred Werner (Tsui) Krystaly gallia. Autor: Foobar Bonsai javoru Buergerova. Autor: Peggy Greb
Složené oči vážky. Autor: David L. Green Flašinetář v Rakousku. Autor: Chepry




8Edit

Závěrečné poznámky

Slunečnice

Na základě prezentace, kterou udělala Angela Beesley a Jimmy Wales pro zaměstnance BBC v srpnu 2004, byli v listopadu oba pozváni na dva týdny do kanceláří BBC v Bush House v Londýně. Tyto dva týdny strávili představováním Wikipedie a ostatních Wikimedia projektů postavených na software MediaWiki, principů svobodného obsahu a otevřených komunit širokým vrstvám zaměstnanců BBC z mnoha oddělení. Mluvili asi se 150 lidmi, s velmi malou skupinkou z 27 000 zaměstnanců BBC. Prezentace se lišily v závislosti na jejich úvaze, zda dané oddělení může těžit z obsahu Wikipedie nebo zda by mělo spíše vytvořit své vlastní komunity, aby vytvářely obsah pro BBC.

Ve věci propojení s Wikipedií diskutovali Jimmy a Angela Směrnice tvůrců (Producers Guidelines) s oddělením vyhledávání a s oddělením vydavatelské politiky, aby zjistili, zda by výsledcích vyhledávacího systému BBC nemohly být doporučovány stránky Wikipedie. Jedna stará stránka ve wiki oddělení vyhledávání tvrdí, že pravidlo "trojího kliknutí" by tomu mohlo bránit, ale ještě starší směrnice naopak naznačují, že by to neměl být problém.

Po prezentaci Wikimedia projektů pro oddělení online zpráv se otázky soustřeďovaly téměř výhradně na nedávno zahájené projekty Wikinews, mnoho z nich se týkalo zejména dohledu nad nimi a problému jejich důvěryhodnosti. Bylo vysvětleno, že v současné době se komunita soustřeďuje na vytváření přehledů na základě existujících zpravodajských zdrojů spíše než na původní zpravodajství.

V prezentaci pro oddělení rádia a hudby představili model ukazující, jak by měl na webu vypadat obsah Wikipedie v porovnání s existujícím obsahem licencovaným BBC od Muze.

Později proběhlo mnoho diskuzí o rozdílech mezi h2g2 a komunitami Wikipedie a o tom, jestli je možné procesy "shora-dolů" užívané v BBC zjednodušit.

Během prvního týdne v BBC začala Paula LeDieu diskutovat o Tvůrčím archívu (Creative Archive). Tento archív obsahuje všechny archivované materiály BBC pro televizi a rádio, které je plánováno vydat pod licencí Creative Commons. Licence pravděpodobně bude nekomerční a možná použitelná jen ve Velké Británii. BBC není držitelem práv k většině těchto materiálů a obtíže se získáváním souhlasu lidí se svobodnou licencí byly důvodem k výběru nekomerční licence.

Oddělení sportu se ukázalo jako nejhorlivější ve využívání obsahu Wikipedie a také ve vytváření vlastních komunit. Chtěli poskytovat více informací o menšinových sportech a naučit se, jak tohoto cíle efektivně dosáhnout tím, že by umožnili fanouškům těchto sportů obohacovat obsah pomocí wiki.

Web Druhá světová válka - válka lidí (WW2 People's War) brzy ukončí přijímání dalších příběhů. S lidmi pracujícími na něm jsme diskutovali jejich plány po skončení projektu. Přispěvatelé příběhů na webu sice souhlasili s termíny a podmínkami BBC, které jí dovolují vydávat tento obsah pod vlastní licencí, přesto lze vycítit, že vydat celý obsah pod GFDL a umožnit tak jeho nevhodné využití by mohlo být pro komunitu neakceptovatelné. Alternativním plánem je ponechat stávající příběhy jako statické, dovolit však komunitě dotváření jejich kontextu, přidáváním metadat a faktů vztahujících se k nim.

Kalendář

další informace viz Kalendář
A co se děje ve wikivesmíru a okolí? Nejvíce očekávanou nadcházející událostí je Wikimania, první mezinárodní událost Wikimedie, která bude mít rysy jak akademické prezentace, tak i vůbec prvního společenského setkání stovek přispěvatelů do projektů Wikimedie. Co se bude dít? Bude tam panovat vzrušená atmosféra? To není možné s jistotou říci, raději si s sebou vemte své chipsy.


Starší události
Září Aoineko předává Wikipedii cenu od Japanese Advertiser's Association
Wikipedie dosáhla 1 000 000 článků
Prezentace v OSN
Říjen vydáno 40 000 kopií CD s německou Wikipedií
12. října: konference Berlinux
Listopad 27.-28. listopadu: Rotterdamské sympózium
Prosinec 27.-29. prosince: 21C3 v Berlíně, wikisetkání
Západ slunce poblíž Swifts Creek v Austrálii
Současné události
  • 8.-11. ledna: Jeruzalém, Izrael. Přednáška na GuruNetu [JW]
  • 9. února: Palo Alto, Kalifornie. Přednáška na Stanford University [JW]
  • 26.-27. února: Brusel. Konference FOSDEM; velká přítomnost Wikipedie [JW, v tabulce]
  • 5.-6. března: Chemnitz, Německo. Konference Linuxtage [v tabulce]
  • 10.-16. března: Hannover, Německo. Konference CeBIT
  • 11.-14. března: Lörrach, Německo. IT/Linux Days 2005 [v tabulce?]
  • 14.-17. března: San Diego, Kalifornie. Konference etech [JW]
  • 15.-18. března: Dusseldorf, Německo. Bibliothekartag 2005
  • 17.-20. března: Lipsko, Německo. Leipziger Buchmesse 2005 [v tabulce]
  • 18.-20. března: Barcelona. Konference CCC, večírek
  • 21.-26. března: New Delhi. Konference Doors of Perception [JW] "platformy sociálních inovací"
  • 14.-17. dubna: PixelAche, Helsinky
  • 18.-21. dubna: Santa Clara, Kalifornie. Konference uživatelů MySQL [JW]
  • 27. dubna - 1. května: Ženeva, Švýcarsko. Salon International du Livre de la Presse
  • 2. června: Hamburg, Německo. German Trend Day 2005 [JW]
  • 22.-25. června: Karlsruhe, Německo. Linuxtag [v tabulce?]
  • 27. června: Chicago, Illinois. Konference American Library Association [JW, v tabulce?]
V budoucnu
  • 5.-9. srpna 2005: m:Wikimania, v německém Frankfurtu; a také narozeniny zakladatele :)

 

Cesta vpřed
Cesta vpřed


Zainteresovaným čtenářům by se měl tento bulletin dostat do rukou v dubnu. Pokud chcete čerstvé informace nebo pokud se chcete zaregistrovat pro zasílání e-mailů o změnách, nezapomeňte se podívat na stránku letáku na MetaWiki. Příští vydání bude na jaře, takže další dobrá práce nebo postřehy jsou velmi vítány!

Přerod lidstva v jednu velkou komunitu neznamená vytvoření homogenní komunity, ale spíše naopak; vítáme a přiměřeně využíváme rozličné kvality v atmosféře porozumění... Komunity podle stejného vzoru jako krabičky nebo cínoví vojáčci jsou spíše věcí minulosti než budoucnosti.

-H. G. Wells

en:Wikipedia:Barnstars on Wikipedia ja:利用者:っ zh:User:Zhengzhu